Podle vědy tělocvičné, zavilými pohybu nepřátelskými intelektuály zvané hopsologie, můžeme definovat tři základní aspekty sportovního výkonu – sílu, rychlost a vytrvalost. Moderní metody specializačního sportovního tréninku stojí na principiálním objevu, že nelze dostatečně efektivně trénovat všechny tři aspekty naráz. Člověk nemůže být zkrátka špičkovým maratoncem, sprinterem a vzpěračem v jedné chvíli a osobě. Každá specializace znamená zároveň ztrátu jiné dovednosti, výměnu „něco za něco“.

Vztah mezi silou, rychlostí a vytrvalostí je nejsnáze pochopitelný, namalujeme li si je do podoby trojúhelník, v němž každému aspektu patří jeden vrchol. Trojúhelník samotný představuje sportovce, plocha trojúhelníka jeho aktuální trénovanost a fyzický fond. Vzdálenost vrcholu od středu trojuhelníka reprezentuje výkonnost v konkrétním aspektu – v síle, rychlosti nebo vytrvalosti.

Trénink nasimulujeme tím, že budeme trojúhelníkem rotovat. Co je nahoře, roste, co je dole, zakrňuje.

Z tohoto modelu vyplynou hezky následující obecná pravidla:

• Největšího zvětšení plochy-trénovanosti-fyzického fondu dosáhneme, budeme li s trojúhelníkem pravidelně, rovnoměrně a často rotovat a „vytahovat“ všechny rohy. To platí zejména pro trénink mládežnických kategorií.

• Dosáhli li jsme maximální plochy trojúhelníka (hranic fyzických možností konkrétního sportovce), jedinou možností, jak zvětšit jeho výkonnost v daném sportu je specializace – vytažení jednoho či dvou rohů za cenu zkrácení zbylých.

• Nelze trénovat vše naráz – nahoře může být vždy jen jeden, maximálně dva úhly, nikdy ne tři.

• Chceme li maximalizovat zisk výkonnosti v jednom aspektu, musíme ho v jednotce co možná nejvíc maximalizovat a izolovat – otočit trojúhelník jen jedním rohem vzhůru.

• Budeme li trénovat dvě vlastnosti naráz, bude zisk v každé jednotlivé vlastnosti menší.

Zatočíte li si trojúhelníkem pěkně dokola, najdete celkem šest možných variant rohů nahoře. Vytrvalost, síla a rychlost je jasná – co ale znamenají ty ostatní? Rychlost a vytrvalost dávají dohromady první složený aspekt – rychlostní vytrvalost, síla a vytrvalost dává dohromady silovou vytrvalost a síla s rychlostí dá dohromady poslední metaaspekt, maximální výkon.

Budeme li chtít prozkoumat těchto šest složek najednou, můžeme si namalovat trochu jiný diagram. Vzniknou to tři navzájem se protínající kružnice, rozložené do trojúhelníka. Každá kružnice zastupuje jeden základní aspekt, jejich průniky reprezentují metaaspekty.

Středem celého diagramu je společná oblast všech tří kružnic. Od něj ve směru průměru každé kružnice vždy přibývá základní veličiny typické pro každý aspekt – pro sílu. je to síla na pedál, pro rychlost frekvence šlapání a pro vytrvalost čas.

K čemu je takový obrazec dobrý? K čarodějnictví? Možná, ale hlavně z něj můžete snadno vyčíst, jak kterou část výkonnosti trénovat, co ubrat a co přidat. Chcete li například trénovat sílu, pohybujete se v obrázku ve směru osy síly – a je patrné, že čím více síly na pedál přibývá, tím více musíte ubrat z času a rychlosti-kadence. Budete li trénovat rychlost, musíte minimalizovat sílu i dobu trvání intervalu. A chcete li trénovat vytrvalost, musíte jet dlouho, ale musíte omezit jak sílu, tak rychlost.

Totéž platí pro spojení dvou vlastností do kombinované vlastnosti. Silová vytrvalost znamená nízkou kadenci, rychlostní vytrvalost malou sílu, maximální výkon sice má vysokou sílu i rychlost, ale o to víc je omezený v čase. Z diagramu je vidět i to, že u všech míchaných vlastností se nikdy nemůžete dostat na maxima základních aspektů – silová vytrvalost se nikdy nejezdí tak dlouho jako vytrvalost prostá a tak dále.

Všimněte si, že ve středu vzniká oblast ve tvaru sférického trojúhelníka, patřící všem a nikomu - co s ní? Střed reprezentuje oblast s nejmenším zatížením ve všech třech směrech. K ničemu? Nikoliv, ideální oblast pro nácvik technických dovedností či obratnosti. Pokud se má mozek naučit něco nového, nesmí být zatížený ani přílišnou délkou tréninku, ani vysokou náročností.

Pokud vás zajímá, jak do R-S-V diagramu zapadají prvky MyTreneek, klikněte zde .

Najdete v knize J. Sekera, O. Vojtěchovský Cyklistika - průvodce tréninkem , Grada 2009