…Marně vzpíná tykadla, záda se mu propadla. Na Nobelovu cenu za literaturu to není, ale nějak na sebe článek o takové obyčejnosti jako bolest zad upozornit musí.

Abeceda začíná od A, lidský rodokmen od Adama a život medika začíná anatomií (a zhruba pro každého pátého i končí, protože anatomie se zapomíná dobře, ale pamatuje o to hůř).

Anatomie aneb tělesná sborka a rozborka
Že se páteř skládá od zátylku po zadnici z obratlů tuší už děti sotva školou povinné. Obratle spojují dohromady páteřní vazy a ploténky ze speciální elastické chrupavky a naopak nestlačitelného polotekutého jádra. Celá kostěná páteř je jakoby zabalená do tuhého pouzdra z páteřních vazů.
Protože holá kostra stojí jen v přírodopisném kabinetě (a to jen díky tyči vetknuté do místa, kde má kompletní jedinec řiť) musí ke kostem patřit i nějaké svaly. Páteř jich má desítky. Souhrnným názvem jsou to vzpřimovače páteře. Vzpřimovače se upínají se na zvláštní páky - každý obratel má dvě takové po stranách a jednu vzadu a říká se jim trnové výběžky - a spojují obratle v několika vrstvách.
Páteř nahlížená z technického pohledu je vlastně jednoduchý dvourozměrný nosník, jenž sám samotinký mnoho práce nenadělá. Funkčnosti nabyde tehdy, když získá třetí rozměr. "Velký Projektant" rozvinul kostru do třetího rozměru hned dvojím způsobem.
První, jednodušší způsob zapojení do tuhé či polotuhé trojrozměrné soustavy použil u pánve a u hrudníku. Taková struktura má sice velmi solidní pevnost, pohyblivostí ale nevyniká.
Proto tyto pevné konstrukce proložil soustavami dynamičtějšími. Snadnější to měl u krku. Hlava naprostou většinu populace příliš netíží a k prostupu těch několika substrátovodů stačilo ponechat nevelký kolektor vpředu. Celý zbytek průřezu mohl zaplnit svaly a dát tak sídlu hlavních čidel záviděníhodnou a praktickou mobilitu. Zřejmě potřeba zkrátit na minimum délku komunikačních linek ho bohužel vedla k tomu, že do hlavy umístil i centrální procesor. Kdyby ho vložil do zadnice, nemuseli bychom nosit na kolo přilbu.
Složitější to měl s oblastí bederní páteře a břicha. Proces získávání energie z biologické hmoty je přece jen prostorově náročnější než proces získávání představy, jak k této biologické hmotě přijít s co nejmenší námahou. Ergo kladívko mozek zabere mnohem méně místa než střeva. Stvořitel se utváření břišního prostoru úkolu zhostil se záviděníhodnou bravurou. Využil toho, že v obou dnech břišního prostoru má k dispozici tuhé kostěné kruhy a propojil je hned několika vrstvami svalů. Bederní páteř tvoří "pevný bod" a kruhy jsou natolik prostorné, aby vytvořily páku mnohem účinnější než krátké páky trnů jednotlivých obratlů. Jelikož jak známo k postrčení Země stačí pevný bod ve vesmíru a pořádný klacek, nemusí být vrstvy svalů ani tak moc silné.
Protože mezi hrudní kostí a pánví není kromě páteře žádné jiné pevné přemostění, vytvářejí břišní svaly poměrně složitou plošnou strukturu. Dvě vrstvy šikmých břišních svalů jdou, jak i název napovídá, od dolních žeber a bederní páteři šikmo dolů a vpřed. Vpředu ale není žádná kost, ke které by se jako většina ostatních svalů spořádaně upnuly. Proto se jen propletou a spojí s vazivovým pruhem, asi tak, jako když prsty obou rukou spojíte do postavení "dětičky vstaňte" (poněkud sadistická hra-vtip předškolních dětí). Propletením prochází poslední, nejnápadnější přímý sval břišní a po nejkratší linii spojuje hrudní a stydkou kost. Podíváte-li se na kulturistu, ze šimých břišních svalů uvidíte jen nenápadné šipečky, vystupující zpod obludného širokého svalu zádového. Zato přímý břišní sval nepřehlédnete. To je pekáč buchet, který má svalovec mezi prsními svaly a plavkami.
Funkce břišních svalů je dvojí.  Zjevnější, pohybovou určitě znáte. I kdyby jste se nikdy nepokoušeli vylepšit svůj vzhled vykonáváním sedů-lehů, určitě břišní svaly zapínáte, kdykoliv se z lehu na zádech posadíte.
Daleko nenápadnější, ale možná daleko důležitější je funkce druhá - spolupracovat se vzpřimovači páteře. Ona totiž chůze po zadních není až tak jednoduchá úloha. Položte na sebe dva tucty mělkých talířů, navrch položte pěknou tykev a zkuste tenhle úhledný sloupeček vybalancovat. A to jsem do modelu nepřidal paže a hrudník.
Když si uvědomíte, jaká vzdálenost je mezi posledním bederním obratlem (podívejte se na slečnu oblečenou podle poslední módy a zřetelně ho uvidíte asi deset centimetrů nad okrajem kalhot) a týlem a uvědomíte-li si, že průměrný jedinec přenáší v v této vzdálenosti od země asi sedmdesát procent hmoty, bude vám jasné, že na to žádný meziobratlový svalík na titěrné pěticentimetrové páce nemůže stačit.
Jediná šance je zapojit také břišní svaly. Vedoucí úlohu mají překvapivě daleko nenápadnější šikmé svaly. V první řadě vytvoří z dutiny břišní pružný míč, na němž sedí hrudní koš a který tlačí zevnitř na bederní páteř a brání nadměrnému prohnutí sloupce obratlů směrem do břicha. Zároveň břišní svaly jemně balancují hrudníkem proti pánvi a selektivním zapínáním vyrovnávají boční síly.

Batoh plný potíží ?
Předchozí odstavce už naznačily, že situace je dosti komplikovaná i bez přídavné váhy na zádech. Jaké nové nástrahy se objeví, nahodíme-li si na záda ruksak? Nejzávažnější změnou není ani prostá hmotnost nákladu, ani změna těžiště. S tím by se svalový systém celkem vyrovnal. Rozhodující je pro něj vznik "mrtvých" setrvačných hmot, navíc působících poměrně daleko od těžiště a osy těla.
Nikomu ze čtenářů Outdooru asi nemusím popisovat, oč snazší je nést na zádech padesát kilo po rovné asfaltové cestě oproti sestupu s poloviční zátěží polem balvanů zvících kraví hlavy. Hmota na vašich zádech má svoji vyhraněnou představu o ideální dráze. Svoje komentáře k vaší představě přenáší přes styčné body na vaši kostru.
Oproti obecně vžité představě tolik neškodí rázy v dlouhé ose páteře. Polotekuté jádro ploténky je nestlačitelné, okolní chrupavka zapruží a ploténka celá funguje jako olejová patrona odpružené vidlice horského kola.
Daleko horší než tlak jsou síly střižné a rotační. Ty přirozený tlumící mechanismus ploténky minou a přenášejí se přímo na páteřní vazy a svaly. Pokud to ovšem dovolíte!
Na správném zachycení nebo dokonce výrazné redukci střižných sil pracuje přímý břišní sval. Především brání nadměrnému prohnutí v bedrech (prostěji vystrčení zadku) a tím změně síly osové na střižnou a skluzu bederních obratlů po sobě. Nošení batohu s vyšpulenou zadnicí bylo zřejmě osudné i mravenci v titulku. Vzpomeňte si na postoj Ferdy mravence.
I proti rotačním silám jsou vzpřimovače úplně bezmocné, protože rotace působí téměř kolmo na směr jejih stahu. Pokusům otočit nás od pasu nahoru čelem vzad tedy musí čelit šikmé břišní svaly. Navíc stabilizují páteř i stlačením obsahu břicha. Takzvaný břišní lis vytváří pro bederní obratle  cosi velmi podobného pneumatické dlaze.
Ale abychom tak úplně neopominuli vzpřimovače trupu. Nechceme-li hned upadnout na hřbet, musíme se při chůzi s batohem nepatrně naklonit dopředu. Vzpřimovače trupu patří v tu chvíli mezi svaly bránící našemu zaklapnutí se do podoby zavřeného kapesního nožíku. Pokud by ale na tuto úlohu zůstaly samy, došlo by k přílišnému prohnutí v bederním oblouku páteře a opět ke vzniku střižných sil zejména na nejspodnější meziobratlové ploténky. I tady musí pomáhat koordinace práce s břišním svalstvem.

Komu není s hůry dáno…
…musí si připlatit za batoh. Tuhle parafrázi neberte doslova. Vaše výstroj by jednoduše měla být úměrná náročnosti akce, bez ohledu na vaše mínění o vlastní  zdatnosti. K odvlečení třiceti lahváčů z pohostinství na návsi do chalupy v zásadě stačí pytel od brambor, na ferratu by si většina z vás asi pořídila něco krapek ergonomičtějšího.
Při výběru je důležitý jak nosný systém, tak "nákladní prostor". Nosný systém by měl mít dobře propracovanou nejen ramenní a hrudní část, ale i část bederní. Bederní opora a pás totiž přenese část váhy batohu na pánev a odlehčí zatížené páteři. Dobře dotažený pás omezí i náhlé střihy a kruty mezi hrudníkem a pánví, protože vlastně přemostí bedra.
Vliv má i tvar nákladového prostoru a případná možnost dodatečné komprese obsahu batohu. Čím kratší je vzdálenost mezi obsahem batohu a vámi, tím méně vámi batoh bude cloumat. Na tomto parametru se samozřejmě podílí nejen tvar, konstrukce a materiál nákladového prostoru, ale i již zmíněný nosný systém.  Batoh jako celek by měl především bránit svévolným pohybovým aktivitám. Každé rozverné poskočení batohu z ramene na rameno a popokopnutí do zadku se samozřejmě přenese i na vaši kostru.
Nezapomeňte na boty! Nemám ani tak na mysli případné sklouznutí a pád do údolí - ten škodí páteři stejně jako kterékoliv jiné tělesné součástce. Zlomyslný náklad dá ale každé vaše škobrtnutí a dupnutí zádům pěkně pocítit.

Chcete-li se tedy dožít vysokého věku pružní jako proutek a dáváte-li přednost finanční podpoře cestovního ruchu před sponsoringem ortopedů, měli byste pečovat nejen o svoji výstroj a výzbroj, ale také o svoji zranitelnou tělesnou schránku. Pokud jste doposud upřednostňovali jen zádové svaly, oživte i svaly břišní. Jestli jste se zaměřovali na štíhlý pas a ploché břicho, vzpomeňte si i na vzpřimovače. A jestli jste dodnes spravedlivě zanedbávali všechno, je nejvyšší čas s údržbou začít!