„MyTreneek, můj trénink, můj deník”

Většina silničních reportů je zde od Zahradky z čela profi peletonu nebo od Procházky, který jezdí čelo UAC. Kdo má zájem číst, může si přečíst jeden takový chvostový report, kdy stíhačka není stíhání uprchlého závodníka, ale časových limitů...

Stávat v neděli v 5 hodin ráno je peklo. Stejně jako tma venku. Tu naštěstí zpříjemňuje hvězdná obloha. Oproti sobotnímu ubrečenému dni bude dneska nádhera a teplo. Ideální den užít si pár alpských průsmyků. V závodu Ötztaler Rad Marathon startujícímu ze Söldenu jsou 4 - Kühtai, Brenner, Jaufenpass a Timmelsjoch.
Závod má oficiálně 238km na délku a 5500m na výšku. Nejrychlejší muž tento ročník zajel za 7:07, žena za 7:53.

Igelíťák noviňák

Start je v 6:45 - tedy ne ideální teplotní podmínky pro prvotní 32km sjezd ze Soldenu do Ötz. Proto jsme všichni řádně vybaveni - dresy jsou vycpány papírem co to jde. Já na hrudník volím igelitku, většina závodníků pak noviny - je to opravdu skvělá izolace, soudě dle hromad, které jsou v Ötz na kruháku, ze kterého se stoupá na Küthai. Mezi koberci, které jsou pod a na kopci, má stoupání na Küthai 17,3km a 1200m. Vystoupat na vrchol mi trvá 1:50 a je to poznamenáno tlačením, které je 42,7 km z důvodu zúžení vozovky v docela prudkém úseku. Naštěstí za zúžením je pár dobrých fanoušků, kteří pomáhají do sedla. Většina závodníků se do nasedání nehrne. Během stoupání jím banán a na občerstvovačce do sebe cpu další, včetně sušenky. Potkávám se zde s Pebem, který tak trochu se mnou dneska jede - čeká na mě na kopcích.

Bergzeitfahren Oetz-Kühtai 17.3km, Höhenunterschied 1200m
Fahrzeit: 1:50.47,8
Durchschnitt: 9,368 km/h
Rang Gesamt: 3788.
Rang Kategorie: 68.

Z Küthaie se jede přes Innsbruck na Brenner. Sjezd je úžasný, naprosto vynahrazuje to šlapání do kopce. V jednom momentě to dolů jede i 108,1 km/hod - je to hlavně díky tomu, že tam nemám žádný balík a jen prostor jet.

Velkou na Brenner

Na konci Innsbrucku začíná nejdelší ale nejmenší stoupání - 38,2 km a 697 m. Nám štěstí na kolegu, který mi dělá již delší domu mašinku a spolu s dalšími závodníky si to spolu šineme nahoru (Na poděkování mi odpovídá, že je to přece samozřejmost), potkáváme Pebeho, který má tendence stále sjíždět další a další skupinky, ale na to nemám - takhle se štvát. Ke všemu se ozývá píchanec od vosy, který jsem si pořídila ve čtvrtek a po kterém mi nateklo chodidlo. Cítím každé šlápnutí a musím zastavit, sundat návleky na tretry a ty povolit - ve výsledku mám pravou nohu v tretře jen tak.
Jak šlapu špatně, cítím kolena a taky to, že to bude velmi veselé. Těším se tedy na kopec, na to jak sundám tretru a trošku chodidlu ulevím.  Výstup si zlepšuji kofeinovýma gumídkama od PowerBaru - sním celý pytlík. Na občerstvovačce si dávám první gel - opět PowerBar a kousek housky se sýrem.

Bergzeitfahren Innsbruck-Brenner 38.2km, Höhenunterschied 697m
Fahrzeit: 1:40.04,3
Durchschnitt: 22,903 km/h
Rang Gesamt: 3679.
Rang Kategorie: 66.

Sjezd z Brenneru je šílený - musí se hodně šlapat, cuká mi tak skupinka s Pebem a rovinku Jaufenpass jedu sólo, ani přede mnou, ani za mnou živáčka.

Vrchařka Liliputka

Tento závod má časové limity a pod Jaufenpassem vím, že mám necelé 2,5 hodiny na to dostat se přes. Je to ubíjející kopec. Chodidlo bolí, tahám levou a trpím, cpu do sebe banán, pravděpodobně i další gel (to si nepamatuji) a šlapu a šlapu. Nejsem žádný vrchař, ale těch bab, co mě předjelo je kvanta. Taky jedna Liliputka - všechna čest, jela skvěle. Mám fakt chuť za svou kondičku hodit kolem. Špatně se koukám na profil - špatně se ta zmenšená verze na řídítkách četla - a mám v hlavě, že vrchol je ve 2000, překvapní je, že to má o necelou stovku víc.
V 1950m jsem necelých 45 před limitem ve St. Leonhard, vzdálené 22 km od vrcholu. Mám prázdný jeden bidon a nechávám si jej od jednoho z fanoušků doplnit - běží při mě, abych nemusela zastavit. Poslední metry hrozně bolí. Pebe čeká, už jsem ho nečekala. Rychle beru velkou hrst sušených meruněk do kapsičky u vestičky, do dresu RedBull, jednoho do sebe kopu spolu s kolou a už letíme dolů.

Bergzeitfahren Gasteig-Jaufenpass 21.6km, Höhenunterschied 1130m
Fahrzeit: 1:59.18,5
Durchschnitt: 10,862 km/h
Rang Gesamt: 3769.
Rang Kategorie: 69.

Nebreč, maminka ti koupí slona

Máme 35 minut na 22 km. Sjezd je plný serpentýn, asfalt kvality jako u nás a je plný motorkářů. Na rovině na mě nemají, ale v serpentýnách docela na těsno předjíždí. Magoři - silnice jsou pro auta uzavřeny, ale motorkáři jezdí. Ve sjezdu potkávám doprovodné vozidlo, mám trochu problém ho předjet a ztrácím drahocené sekundy než se mi to podaří. Jsem na prášky, začínají mi téct slzy a chce se mi brečet. To nedám, rovinky jedu přes 50, serpentýny kolem 30tky ale i tak kilometry nenaskakují. Při míjení značky St. Leonhard mi chybí 5 km na nějakých 6 minut. Už se vidím, jak zhrouceně bulím dole, že jsem to nezvládla. O to větší překvapení, když po kilometru přejíždím koberec. S Pebem se na sebe díváme trošku udiveně. Neodpovídají kilometry.

Italia - It Must Have Been Love

Jsem úplně mrtvá. Stoupání a sjezd mi vzaly hodně sil, cpu do sebe meruňky, svlékám se. Pebe povzbuzuje o 106. Snažím se jet, ale je to hodně pomalé. Čeká nás nejtěžší stoupání dne - 31,4 km a 1759 m - mám na to 4 hodiny. Limit na vrcholu je 19:30 s jednou kontrolou ve vesnici Schönau. Pebeho posílám ať si jede sám, opravdu nemám sil na rozdávání a neveřím si, že stihnu dojet na Schönau do 18:00. Kolem již projíždí broom buses - sběrné dodávky - stačí zastavit na odpočinek a řidič zastaví a chce nabírat. Když už si říkám, že mám dost, že už nemůžu, zastavuji. 16 km pod vrcholem. Volám Tomovi - ten to stihl po 9 hodin i s defektem - chci morální podporu, ale místo toho mi dává do těla - díky SMS, které mu chodí po každém projetí koberce ví, kde jsem - že jedu pomalu. No motivace nic moc ale doporučuje vytáhnout vložku z boty - mě to nenapadlo.
Pokračuji tedy dál s tím, že se případně někde nechám nabrat. Abych si zlepšila náladu, pouštím si na plné pecky Roxette, hned první písnička je It Must Have Been Love - spolutrpitelé jsou mile překvapení, je to takové hezké rozptýlení a já se rozjíždím. Zhruba po 10ti minutách mi volá Tomáš, kouká do papírů a podle toho, co jsem mu řekla, kde jsem, musím každou chvílí dojet na kontrolu - zdá se mi to neuvěřitelné, prý mám jet, že to dám, ještě radí jak s jídlem a já už míjím ceduly, která oznamuje 1000m na občerstvovačku - není to sen, je to pravda. Jsem zde půl hodiny před limitem. Doplňuji zásoby, beru tyčky Corny - jediné jídlo, které se dá vzít do kapsičky a jedu.
Letmo na mobilu koukám na zprávy, jedna je od Darksona - 2. syn Vojta už je světe. Je to nakopnutí. Mám najednou energie na rozdávání. Od té doby, co jedu na Roxette, tak víc předjíždím, než jsem předjížděna. Tento poslední úsek je peklo - prudké serpentýny, průměr 14%. Počty broom buses se zvyšují, jezdí v dost časté frekvenci, zastavují v každé serpentýně. Jedu, zastavuji jen jednou a to popravit ponožku - mám nízké a jak mám povolenou tretru, není to nic příjemného. Ptám se pána, kde že je ten vrchol - nademnou 2 serpentýny a najednou konec. Je tam tunel a prý pak už jen rovinka a dolů. No pánovi, který jel všechny ročníky, říkám, že pokud tam bude ještě nějaká prasárna, tak že si ho najdu a bude zle. Směje se. Ale měl pravdu - jen průjezd tunelem, ve kterém jsem trošku mrzla, rovinka a již vrchol, koberec. Pebe nikde, pokračoval do cíle beze mne. Oblékám se chystám se na sjezd.

Bergzeitfahren St.Leonhard-Timmelsjoch 31.4km, Höhenunterschied 1759m
Fahrzeit: 3:35.04,3
Durchschnitt: 8,759 km/h
Rang Gesamt: 3617.
Rang Kategorie: 65.

Nic není nemožné

Jsem ztuhlá, všechno bolí. V 30km cestě do cíle mám jen 220m kopeček, který se dá z části vyjet setrvačností. Již ale nemám sílu, cit, ke všemu sluníčko proti, víc tedy brzdím. Brdek překonávám bez problémů a za chvilku jsem již na celnici a v Rakousku. Ta děsná Itálie, to byla bolest.
Sjezd dolů k řece je rychlý s pár serpentýnama, ale bezpečný. Horší je, že jak nevěřím Polaru v počtu km, tak nevím, jak daleko je to do Söldenu. Rovinky trpím, nemám sílu, jedu krokem, chce se mi opět brečet. Ale nejsem v tom sama, i kluci kolem mě mají co dělat. Naštěstí je jen jeden průjezd vesnicí a hned ta další je Sölden - derou se mi slzy do očí a jsem šťastná jak blecha. Cílem projíždím s šíleným časem 12:57, 65. v kategorii. Ale překonala jsem sama sebe.
V cíli mám zmeškaný hovor od Toma - volal hned jak mu došla SMS o mém průjezdu cílem. Parkuji v "ochranné zóně" kolo a jdu si pro dres, který mi náleží. Venku čekám na Toma a Pebeho - jdou se najíst. Jsem zmrzlá, Tom mi obléká bundu a oba gratulují. Bolí mě celé tělo, i na škádlivé plácnutí po zadku reaguji au - jo, tenhle kalich jsem si vypila do dna. Na penzionku dostávám od majitele teplý čaj, dávám si teplou sprchu a jsem nový člověk. Jedno ale zůstává - Never more.
Díky Tomovi, že mě na tento závod nalákal a díky Pebemu, že mi dělal podporu na pár místech.

Fotky z víkendu

Malá statistika

Name: Jitka Mimrankova
Startnr: 1754
Land/Ort: CZ-Prague
Kategorie: Frauen / Donne AK

Startzeit: 6:54.18,0
Zielzeit:  19:51.41,2

Fahrzeit:     12:57.23,2
Durchschnitt: 18,369 km/h
Rang Gesamt:  3630.
Rang Damen:   177.
Rang Klasse:  64.

Oetz           7:40.46,9     46.28,9      54.    3112.
Kühtai         9:31.34,7   2:37.16,7      68.    3762.
Innsbruck     10:31.40,3   3:37.22,3      62.    3586.
Brenner       12:11.44,6   5:17.26,6      62.    3645.
Gasteig       12:51.24,1   5:57.06,1      60.    3499.
Jaufenpass    14:50.42,6   7:56.24,6      66.    3690.
St.Leonhard   15:24.24,8   8:30.06,8      63.    3583.
Timmelsjoch   18:59.29,1  12:05.11,1      64.    3623.